Chladné počasí letošního jara vypudilo na cestu skupinu neohrožených cestovatelů, kteří se rozhodli absolvovat náročnou pouť skrz nevlídné kopce Železných hor a překonat nepohodlí při cestování divočinou.
Naše pouť začala cestou vlakem až do dalekého Golčova Jeníkova odkud jsme pěšky vyrazili do našeho cíle – zpět do Žďáru nad Sázavou. Hned v pátek jsme kromě nevlídného deštivého počasí překonali také širokou řeku, jež nám nepříhodně stála v cestě. Ochutnali jsme také čerstvé výhonky jehličnatých i listnatých stromů a naučili se tak dalšímu způsobu přežití v přírodě. Šli jsme dlouho do noci a v noční tmě jsme se usadili nedaleko řeky a na ohni jsme si ukuchtili jídlo.
Další den jsme svižným tempem překonávali vysoké kopce Železných hor a po cestě jsme si užívali nádherných výhledů, které nám tato krajina nabízela. Naštěstí se počasí tento den již umírnilo a tak jsme si bez problémů rozdělali oheň a uvařili si skromný oběd. Jednou z výzev byl taky nedostatek vody, kterou jsme si však brzy opatřili ve studánkách, které se naskýtaly okolo nás. Sobotu jsme zdárně překonali a příhodné místo k přespání jsme našli kus cesty od rybníka Velké Dářko.
V neděli nám zbýval do cíle již jen malý kus cesty a i přesto, že jsme po téměř 60 kilometrech byli dosti utrmácení a znavení, tak jsme naši pouť dokončili v dobré náladě a s radostí si dopřáli kýžený odpočinek.
