Tyto podzimní prázdniny jsme strávili poněkud netradičně. Dostali jsme se totiž do vězení, přestože jsme ze začátku nevěděli za co. Nicméně jsme v průběhu akce dostávali indicie k rozluštění záhady, a tak jsme na to nakonec přišli. Ale nepředbíhejme… První večer jsme se byli rozděleni do bloků A a B a program nám připravila organizace Amnesty International. Hráli jsme veselé a zábavné hry, a tak od začátku panovala dobrá a družná nálada. Spokojenost byla utvrzena pěkným slovem a chválami.
Hned ráno nabrali události zajímavý spád. Po rozcvičce a snídani jsme při vycházce na dvorku kontaktovali jednoho chlapíka, který s námi začal plánovat útěk. Protože nás bylo moc, tak jsme mezi bloky svedli souboj o nápovědy. Nikdo ale nakonec nepřišel příliš zkrátka. Zanedlouho jsme získali plán vězení a s pomocí uplaceného dozorce jsme začali s výrobou naší propustky na svobodu. Každý blok si totiž měl vyrobit bombu. Zatím jsme jen sbírali ingredience a těšili se až to přijde… Dozorci nic netušili a my jsme dál dělali zajímavé vězeňské aktivity, mezi které patřil to odpoledne fotbal a ringo. Večer nás čekala výborná večeře, další zábavné hry, krátké kázaní a chvály.
Neděli jsme začali zajímavou rozcvičkou jednoho z dozorců a po snídani jsme vyrazili pašovat části zprávy. Cestou jsme ještě museli nenápadně ztratit kompromitující materiál – papírek s naším jménem. Kdo byl přistižen, ubral svému bloku body. Pašování proběhlo v celku úspěšně a po návratu jsme začali sestavovat zprávu. Po sestavení jsme přišli také na to, proč jsme byli uvězněni. Starosta vesnice nás nespravedlivě obvinil potom, co jsme se pokusili prosadit vyhlášku o vyčištění řeky, kterou znečišťovala nedaleká fabrika, kterou, jak jsme zjistili, sám vlastnil. Po obědě nastal náš čas. S pomocí chlapíka ze dvorku, jsme vypnuli proud ve věznici, zneškodnili alarm a vydali se na cestu za svobodou. Cestou nám stáli v cestě rozličné překážky jako zdolání barikády, sestup z vyšších pater věznice, minové pole, laserové paprsky a mnoho dalšího. Nic nás ale nezastavilo, a tak jsme se dostali až ke zdi vězení, kde jsme sestavili a odpálili naše tajné bomby. Večer jsme si řádně užili. Konečně svobodní jsme si opět něco zahráli, užili si chvály a povzbudili se Božím Slovem.
Poslední den ráno nás čekalo balení, úklid a cesta do našich domovů. Celá akce proběhla úspěšně, byla tam velká zábava a moc jsme si to všichni užili.