Na naši záchrannou misi jsme se vydali první dubnový pátek. V naší posádce bylo dvanáct mladších a osm starších členů. Tvořili jsme tým, který dostal za úkol najít a zachránit ztraceného pilota kosmické lodi. Do vesmíru jsme byli vysláni každý zvlášť, a tak jsme se společně sešli na Račí hvězdokupě asi v šest hodin večer. A hned jsme začali s pátráním po ztraceném pilotovi.
Naštěstí jsme objevili ve ztroskotané kosmické lodi videodeníky, které si pilot nahrával, a tak jsme si je hned pustili. Dozvěděli jsme se, že jeho jméno bylo Habiru a také to, že jeho ztroskotání bylo způsobeno pouhou zvědavostí. Chtěl si to totiž zkrátit cestu přes Račí hvězdokupi, když vesmírem převážel náklad exotického ovoce. Po cestě ale uviděl krásnou planetu a zaujala ho natolik, že se rozhodl udělat si na ní přestávku. To se mu ale stalo osudným, jelikož se jeho loď při přistávání porouchala a znemožnila mu vrátit se zpět na Zemi. V tu chvíli se nám ale videozáznam vypnul a my zjistili, že bez hesla si nebudeme moci spustit další deníky, abychom mohli pokračovat v pátrání. Bylo to nepříjemné, ale rozhodli jsme se, že další postup necháme na zítra a zatím jsme si odpočali u her, chval a pěkného slovíčka.
Ráno dalšího dne jsme se hned po rozcvičce (jako pátrací tým jsme se snažili udržovat v kondici) a snídani vydali zjistit heslo, kterým bychom si zpřístupnili další videodeníky. Nebylo těžké najít oblast, ve které byly povaleny úlomky paměťové karty s heslem, ale brzy jsme zjistili, že už nebude tak snadné je získat. V oblasti byl totiž kvůli jiné atmosféře řidší vzduch a navíc kolem lítal nebezpečný, nezvykle velký hmyz. Díky naší vynalézavosti a výcviku jsme ale brzy útržky získali a zjistili i heslo.
Následně jsme si pustili záznam a zjistili jsme, že Habiru prozkoumal okolí lodě a potkal jakési dva velké tvory podobné obrovským kočkám, kteří mu ale překvapivě neublížili. Stejně před nimi ale raději uprchl zpět do lodě. Zbytek videodeníků jsme si nechali až na později, protože jsme již měli po náročném dopoledni hlad. Šli jsme se tedy naobědvat.
Odpoledne jsme se pustili do oprav ztroskotané vesmírné lodi. Museli jsme riskovat a z nedalekého lesa jsme získávali materiál i přes to, že nás při tom ohrožovali tvorové obývající tuto planetu. V průběhu celých oprav nám vrtalo hlavou, proč vlastně není Habiru nikde k nalezení, když ve videodenících tvrdil, že se vrátil na loď…
Nakonec jsme koráb opravili a večer jsme se dozvěděli další překvapivé informace z videodeníků. Tentokrát jsme se opravdu nestačili divit. Habiru se totiž spřátelil s těmi kočkovitými tvory, kteří si říkali Mamls a Faflsa a kteří uměli mluvit. Byli k němu velmi přátelští, a tak s nimi začal trávit čas. V posledním deníku Habiru oznámil, že opouští loď a jde s Mamlsem a Faflsem za dobrodružstvím. Dozvěděl se totiž, že jsou poslední ze svého kmene, protože před pár desítkami let se na jejich planetě objevil zlý netvor Burguruk a uvěznil zbytek jejich lidu. A tak se vypravili jejich lid vysvobodit. Všechny tyto informace nás šokovali, ale rozhodli jsme opět vše nechat na další den a relaxovali jsme u her, chval a Božího slova.
Další den jsme se vydali Habiru hledat dle indícií, které nám v lodi nechal. Po dlouhé cestě jsme ho konečně našli. Když jsme ho oslovili, byl sice nadšený, že opět vidí lidi a že přišla záchrana, ale odmítl se vrátit zpět na Zemi, dokud nepomůžeme osvobodit lid Maflse a Faflse, které si zatím velmi oblíbil.
My jsme nakonec souhlasili a tak jsme se hned po obědě vypravili do boje se zlým Burgurukem. Svedli jsme s ním těžký boj o pevnost, kterou si na planetě zatím vybudoval. Nakonec jsme vyhráli. Doufali jsme, že to bude dostatečný krok k tomu, aby propustil vězněný lid, ale nebylo to tak. Naopak nám při ústupu vyhrožoval, že se vrátí do naší základny a pomstí se nám. Dostali jsme z toho strach a nevěděli jsme, co dělat.
Brzy nás ale napadl způsob, jak Burguruka definitivně porazit. Všichni jsme si uchystali co nejstrašidelnější a nejhrozivější převlek a schovali jsme se v naší základně. Pak jsme jen vyčkávali, kdy na nás zaútočí. Ve chvíli, kdy vpadl do naší skrýše, strašlivě jsme zařvali a on se tak vyděsil, že utekl a už se nevrátil. Byl to opravdu triumf. Teď už byl konečně poražen! Lid Maflse a Faflse byl znovu volný!
Večer jsme společně s Habiru oslavovali a opět si užívali hry a chvály. Byla to úspěšná mise. Další ráno jsme se už jen sbalili a vyrazili i s Habiru zpět za svými milovanými rodinami na planetu Zemi.
