Třetí červnový víkend opět ožila naše základna v Křídlech. A to pořádně a velkolepě! Na letošní ročník larpové dřevárny Hraničářův učeň přijelo více než 300 účastníků, takže to na louce vypadalo jako na středověkém jarmarku – jen s o dost více zbraněmi. Takže pokud někdo dorazil s představou tichého lesa, zurčících potůčků a klidného víkendu, okamžitě zjistil, že je na úplně jiné planetě.

Nezbytná organizační instruktáž zahájila páteční večer. Následně proběhlo představení předem určených králů, které formálně potvrdilo jejich vládu nad svěřenými národy. Pořádný boj a vrchol večera však přišel s nočním questem. Tento quest byl určen pouze pro starší válečníky a odehrával se na malé louce obklopené stromy, kde tma byla téměř absolutní. Účastníci měli na svých zbraních připevněné svítící lightsticky, které osvětlovaly jen minimum prostoru a dodávaly hře zvláštní atmosféru. V každém stínu číhalo nebezpečí a každý prudký závan vzduchu znamenal úder mečem. Nicméně karty byly rozdány a do sobotních dražeb vyválčili národy první zlaťáky.

Sobotní dopoledne přineslo tradiční tažení, ve kterém se armády střetly v několika bitvách, hledaly poklady, plnily dobrovolné úkoly a potkávaly různé herní postavy, které buď pomáhaly, nebo komplikovaly jejich cestu. Každá akce mohla rozhodnout o osudu jejich úsilí a přinést buď slávu, nebo porážku. Nutno zmínit, že některé rozhodnutí králů byly nepochopitelné i pro vlastní bojovníky.

Zapomeňte na tradiční bitvu o pevnosti – letos se louka proměnila v rozbouřené moře plné ostrovů, ostrůvků a poloostrovů. Kdo by řekl, že tráva může být tak nebezpečně hluboká? Králové spolu se svými generály vedli své plavidla mezi „ostrovy“, snažíce se získat strategické výhody a zajistit si kontrolu nad „mořem“. Že nebylo kde se schovat, když nepřítel přirazil k boku lodi či ostrova, bylo všem jasné už od prvního výkřiku „Vylodit se!“ Naštěstí se nikdo neutopil, tedy alespoň podle oficiálních zpráv zdravotnického týmu.

Po společném hodování, kdy se všichni účastníci pořádně posilnili nejen jídlem, ale i dobrou náladou, začal tradiční večerní program. Chvály a kázání nabídly účastníkům nejen duchovní povzbuzení, ale i chvíli zamyšlení po celodenním zápolení. Poté však přišla chvíle, kdy šlo především o zábavu. Jednotlivé národy se utkaly v hrách, které místo bojových dovedností vyžadovaly spíše smysl pro humor, týmového ducha a trochu šikovnosti. Vždyť smích a přátelské soupeření je tou nejlepší odměnou po náročném dni plném bitev.

Zlatým hřebem celé akce byla závěrečná epická bitva, ve které se proti sobě postavily dvě obrovské armády. Na jedné straně spojily své síly národy Araluenu a Teutlandu, známé pro svou disciplínu a brilantní taktiku. Na druhé straně stála divoká aliance Galiky a neúprosných válečníků ze Skandie, připravená bojovat do posledního muže. Bojištěm se ozývaly válečné pokřiky, meče se křížily a štíty praskaly pod náporem úderů. Nad tím vším tiše kroužil dron, který zachycoval každý klíčový moment tohoto velkolepého střetu. Nakonec, po vyčerpávajícím boji, zvítězily síly Araluenu a Teutlandu, které díky skvělé strategii a neochvějnému odhodlání dosáhly zaslouženého triumfu a převzali nadvládu nad Úzkým mořem.

Několik slov závěrem…

Před akcí vydatně pršelo skoro celý týden, takže louka byla nasáklá vodou jako houba. Díky dešťům a opravě studánky nevyšly rozbory vody, takže jsme pitnou vodu museli vozit. Ještě dva dny před akcí nebyly posekané louky a tráva byla nad kolena. Díky našim modlitbám Bůh však celou akci přikryl svou mocí a uzavřel s námi na víkend smlouvu, že nám tu krásnější a teplejší stránku počasí nakonec dopřeje. A když už se déšť přihlásil, přišel přesně v momentě, kdy skončila námořní bitva, což jen lehce posunulo čas jídla.

Můžeme Mu také děkovat, že akce proběhla bez vážných zranění (pomineme-li jedno malé šití u dospělého účastníka). Velké díky týmu organizátorů, kteří pomohli akci připravit. Také nasazení a neúnavná práce během celého víkendu několika desítek dobrovolníků byla klíčová pro to, že jsme se vyhnuli větším komplikacím a chaosu. Velké díky patří všem, kteří pomohli udržet věci pod kontrolou a zajistit, že všechno běželo jako na drátkách.

Ať už jste příznivci bitev, dobrého jídla, času s přáteli, nebo jednoduše hledáte skvělé zážitky, příští ročník Hraničářova učně si rozhodně nenechte ujít. Kdo ví, co nás čeká příště?

V playlistu níže naleznete upoutávku, krátký a dlouhý sestřih z akce.