Kdo by řekl, že na začátku března bude sníh? My jsme také vůbec nechápali, když se během bojovky v hlubokých lesích, na nás začal sypat sníh. Začínalo se po desáté hodině večerní a po půlnoci jsme stavěli přístřešky. Kdo? Pavel S., Pavel N., Ivan P., Jirka N., Markéta a Anička = naši největší drsňáci!
Ráno nás po probuzení uvítala souvislá 10cm sněhová pokrývka. Přesunuli jsme se o pár desítek metru na vojenskou rozhlednu, kde se nám asi po hodině podařilo rozdělat oheň. Ten prozradil naše stanoviště, čehož využili naši nepřátelé a sebrali nám vlajku. Budeme muset naše holky naučit nějaké bojové umění. Byli jsme všichni pěkně utahaní, našlapali jsme spoustu kilometrů, odrazili telefonické útoky rodičů a v polospánku se vrátili autem domů.